So in Love.... 5. Sorry ♥

7. dubna 2010 v 20:50 | ♥ Kashenka ♥ |  So in Love
Ahojky, takže je tu další dílek. Doufám, že se bude líbit a prosím komenty .

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

... a Joe si ke mně přisedl. " Promiň." řekl jen a já se zvedla, vzala Mary a chtěla odejít "Štrejdooo." křičelá malá a já měla zase slzy na krajíčku, nechápala jsem jak si Joea mohl za tak krátkou dobu tak oblíbit. " Katy počkej, chci si promluvit." řekl a já se na něj celá uslzená otočila, zazvonil mi mobil, tak sem položila Mary na zem a zvedla to. Malá se hned rozběhle k Joeovi, vůbec sem to nechápala, ale pak jsem se otočila a věnovala jsem se hovoru, " Katy je všechno v pořádku??" zeptal se mě Nick. " Snad jo." odpověděla sem mu. " Já jen, že Joe nepřišel na zkoušku, a když si řekla, že je tam ..." " Nickie všechno je vážně dobrý, chce si jen promluvit." " Fajn, tak mi pak zavolej, mám tě rád ségra, pa." " Já tebe taky, pa." řekla sem jen a típla to.

" Co chceš??" spustila jsem, vytrhlamu Mary z náručí a otočila se k němu zády, aby neviděl mé slzy. " Přišel jsem se omluvit." začal. " A co když o tvojí omluvu nestojím." řekla sem." Víš .." začal mluvit " dneska sem šel znovu do tý cukrárny, jak sme byli předevčírem a přišla ke mně ta servírka a začala se mi omlouvat, že zavolala  ty novináře, ale že prej jí to nařídil šéf, jinak by ji prý vyhodil a...." " A tak si jí to odpustil, ale žralo tě svědomí kvůli tý obyčejný holce na kterou si řval co??" " Katy počkej vážně mě to moc mrzí." řekl Joe a sklopil hlavu. " Mě to taky mrzí, ale zároveň to hrozně bolí, a  nevim kdy to bolest přejde." řekla sem a odešla, nechala sem ho tam s výčitkama a odešla domů. Když jsem došla domů furt mi zvonil mobil, ale já na to nereagovala, dala jsem spát Mary a čekala až přijede Clair  s Tomem. Asi jsem i usla a když jsem se probouzela uslyšela jsem hlasy " Ticho už se probírá.."  otevřela jsem oči a tam stáli snad včichni, Clair s Mary v náručí, Tom, Nick, Kuba, Kevin a Daniell. " Ahoj co tu všichni děláte??" zeptala sem se " Měli jsme o tebe starost, nebrala jsi mobil. " řekne Nick. " Omlouvám se, asi sem usnula." řekla sem na svojí obhajobu. " Co chtěl." zeptala se Clair a přisedla si ke mně na postel, bylo mi jasný, že jí všichni hned všechno vyslepičili. " Omluvit se." řekla sem jen. " No a co ty??" vyzvídali. " Já .... já nemůžu jen tak přehlídnout, to co udělala, to to prostě nejde." " My tě chápem." řekl Nick a ochranářsky mě obejmul. " Děkuju," fňukla jsem. " A už se o tom prosim nebudeme bavit ju??" zetala sem se. Všichni jen přikývli.

Když všichni odešli z mého pokoje, tak sem se šla trochu zkulturnit do koupelny. Umytá,učesaná, namalovaná sem přišla zpátky do pokoje a zrovna mi zapípal mobil. Otráveně jsem ho vzala do ruky a začala číst SMS: Ahoj Katy, prosim tě dřív než mě odsoudíš nadobro dej mi ještě šanci, přijď prosím za hodinu do parku na naší lavičku. J. Musela sem si to několikrát přečíst, asi to vážně myslí dobře. Sebrala sem se a šla za ostatními do kuchyně. " Děje se něco??" zeptal se Kevin, když jsem mimo přišla ke stolu. " Psal... psal mi Joe." vykoktala sem. " Chce se sejít." " A půjdeš tam??" zeptal se Nick, jen sem se na něj otočila " Nevím, a-asi bych měla, že jo??" podívala sem se na ostatní a čekala až mi to někdo potvrdí, ale nikdo nevěděl co má říct. " Fajn půjdu tam s tebou." usmál se na mě Nick. " Děkuju." objala sem ho a šla se vypravit.
Když jsme s Nickem došli do parku Joe už tam seděl zády k nám, když sme přišli blíž otočil se a usmál. " Jsem rád, že si přišla." pak si všiml Nicka a úsměv mu trochu pohasl "A-ahoj Nicku, co ty tu??""Na procházce." odpověděl mu." Katy mohla bys??" zeptal se a poklapal místo na lavičce vedle sebe, jen sem kývla na Nicka, že může jít. " No, tak spusť." řekla sem a nahraně se usmála. " Víš, vážně mě to mrzí, choval sem se jak idiot a omlouvám se." " Dobře, a když zítra bude v novinách naše dnešní fotka, tak ti mám věřit, že mě zase nepřijdeš seřvat jako malýho parchanta??" zeptala sem se " Už nikdy, slibuju." usmál se. " Fajn, odpuštěno." řekla sem, ikdyž to furt bylo ve mně, doufala sem, že to myslí vážně. Objal mě, já ho jemně odstrčila, zvedla se, chytla Nicka za ruku a odcházela. Chudák Joe tam seděl a tvářil se trochu zmateně.

Cestou domů jsem Nickovi všechno řekla. " Mám nápad, zítra máme koncert co kdyby si se šla podívat?? Aby ses trochu odreagovala." řekne a usměje se na mě. " Já nevim neni to blbý, když to teď mezi mnou a Joem není zrovna v pořádku." " Ale vždyť o tobě vůbec nemusí vědět." " No tak fajn, a nevadilo by, kdybych sebou vzala Clair?? Abych tam nebyla sama." usmála sem se. " To víš, že ne ." " Tak děkuju, ty víš jak mi zlepšit náladu." řekla sem mu a objala ho. " No však jsem taky tvůj bráška ne??".
Když jsme přišli domu, všechno jsem jim řekla a zeptala se Clair na ten koncert. " To víš, že ráda půjdu. Tome, zlato, pohlídáš zítra Mary?? Půjde s Katy na koncert." " Jasně, žádný problém." měla sem vážně radost, už se těšim na ten koncert, pořádně si to tam s Clair užijem a vyblbneme se. " Tak to je super." zaradovala sem se. " No Nicku, jak ty to děláš." zasmál se Tom a ukázal na mě " To víš kouzlo osobnosti." zakření se Nick. " No tak to nevim." zasměju se a boxnu Nicka do ramena, to sem ale neměla dělat, protože Nick se rozběhl, chytil mě a začal lochtat. " Počkej jdu ti pomoct Nicku." zavolá Kuba. " Neeeeeeeee ne-ne-nechte měěěěěě." řvu. " Tak fajn, hele ségra, už budu muset jít." řekne Nick a podívá se na hodinky. " Jasně, tak pa." řeknu a líbnu ho na tvář.
V sedm hodin už sou všichni pryč. " Katy prosim tě pohlídáš Mary?? Chtěla bych se vysprchovat." zavolá na mě Clair. " Jasně." přiběhnu do ložnice a už si beru malou. Když Clair odejde, tak si sednu s Mary na postel a začnu jí číst pohádku. Asi tak po 10 minutách Mary spokojeně usne, položím jí do postýlky a odejdu do obýváku. " Tak malá už spí." řeknu když si sednu do křesla k Tomovi. " Počkej naše dítě usnulo bez křiku a pláče?? Jak si tu odělala??" " No to víš, mám na ní dobrý vliv." zasměju se. " Katy kde je..." " Spí." skočim do řeči Clair, která zrovna přišla. " No ty si vážně úžasná." " Já vim." zašklebim se. " Hele lidi já se jdu vykoupat a Clair pomůžeš mi zítra s oblečením??" "Jasně." řekne a já už mířím do koupelny. Na vanu se už vážně těšim. Po půl hodině relaxování vylezu a jdu si lehnout. Po chvilce ke mně přijde Clair, hupsne mi na postel a začneme kecet. Díky Clair usnu až někdy kolem druhý ráno. Jak já tu holku mam ráda, s ní se vždycky nejvíc nasměju. Už se těšim jak si to zítra spolu užijem.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anďa Anďa | Web | 7. dubna 2010 v 21:42 | Reagovat

woow krásný a dlouhý dílek, joe má co si zasloužil, tak honem pokráčko

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama