It is not like before.... 8. Party ♥

18. dubna 2010 v 20:52 | ♥ Kashenka ♥ |  It´s not like before
Další dílek je tuuuu Snad se bude líbit a komenty jako vždy potěšíííííí
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
"Tak jak se těšíš??" zeptal se mě Nick, když jsme šli po ulici. "No je to moje první párty v Americe, doufám, že to nebude až tak jiný než v Čechách." zasmála jsem se a už jsme slyšeli hudbu z nedalekého domu. "Zatim to vypadá stejně jak u nás." řekla jsem a vešli jsme dovnitř. "Ahooooj Katie." skočila mi kolem krku Meg, hned jak jsme vešli do domu.

"Normálně jsem tady viděla Selenu Gomez." zasmála se a pak se koukla za mě a uviděla Nicka. "Ach můj bože. Nevim jestli to víš, ale za tebou stojí Nick Jonas." zašeptala a já se jen usmála. "Já vím, přišel se mnou. Nicku to Megan, Meg to je Nick." "Těší
mě." usmál se na ni Nick a podal jí ruku. "M-mě taky." zakoktala a ruku mu stiskla. "Nicku, Nicku jsi to ty?? Co tu děláš??" přiběhla k nám nějaká brunetka a hned Nicka objala. "Ahoj Sel, jsem tu s kamarádkou." usmál se na ní. "Sel tohle je Katie, Katie to je Sel." představil nás a my si podaly ruce. Přišla mi docela milá, chvilku jsme si povídali a pak šla s Nickem tancovat. "Co ty tu tak sama??" přisedla si ke mně Meg. "No vzala jsem si Nicka jako doprovod a on mi kladl na srdce, že jestli ho tu nechám samotnýho, tak si to se mnou vyřídí a skončilo to naopak." usmála jsem se na ní. "A kde máš Joshe??" "No Marek se opil, tak ho byl dát trochu dokupy." usmála se. "Ježiši on je tu taky??" "Bohužel. Nejdeme tancovat??" zeptala se s úsměvem a natáhla ke mně ruku. "Jasně." stiskla jsem její ruku a šly jsme to roztočit na parket. Hezky jsme se tam vyblbly.
"Jo holka, jseš můj nejlepší taneční partner dnešního večera." zasmála jsem se, když jsme si šly pro pití. "Teda vlastně jedinej." řekla jsem vážně a Meg se začala hrozně smát. "Ježiši zlato ty si fetovala??" zeptal se s úsměvem Josh, když k nám přišel. "N-ne j-jen z ní nemůžu." řekla a otřela si slzy. Pak zmizeli i ti dva a já tam zůstala stát sama u stolu s pitím. "Nezatancujem si??" uslyšela jsem za sebou, tak jsem se otočila a stál tam Marek. "A proč bysme měli??" zeptala jsem se ho s nadzvedlím obočím. "Ježiši nebuď furt tak nespolečenská." "Já jsem dost společenská." "Tak to dokaž."usmál se. "Fajn, ale jen jeden tanec." řekla jsem a chytla se jeho nastavené ruky. "Myslíš, že mě teď bude nenávidět víc lidí??" zeptala jsem se ho během tance. "Cože??" zasmál se a podíval si mi do očí. "No jen že do teď mě nenáviděla půlka školy, protože jsem odmítla školní hvězdu a teď mě bude nenávidět ta druhá, protože jsem tě neodmítla." "No tak můžem udělat průzkum." usmál se. "Proč, proč si ve škole, tak hnusnej a dneska jako bys to nebyl ty." "Ale to ne, pořád jsem to já." "Tak to teda nechápu." "Pojď, pochopíš." řekl jen a chytl mě za ruku. Došli jsme do kuchyně, která byla hned vedle. Byla tam tma a nikdo nikde. "Oh, hele nechci vypadat jak strašpitel ale...." nedořekla jsem, protože se Marek na mě vrhl a začal mě líbat. "Sakra co to děláš??" zeptala jsem se ho zmateně, když jsem ho odstrčila. "Já řikal, že jsem to furt já." zasmál se. "Ne-nech mě." "Ale no tak, doteď jsme se skvěle bavili." "Jo než jsi se zase vrátil." řekla jsem naštvaně a odešla z kuchyně. Cestou zpátky jsem vrazila do Sel, která šla někam s Nickem. "Sorry." řekla jsem jen naštvaně a šla zase ke stolku s pitím.
Po půl hodině mího popíjení ke mně přišel cizí kluk a dal mi lísteček. Bylo na něm napsáno, že mám hned přijít na zahradu, ale nikdo tam nebyl podepsaný. Než jsem se toho kluka stačila zeptat, od koho to je, tak odešel. Nevím od koho jsem čekala, že to bude. Možná od tajnýho ctitele, možná od Nicka. Ne od toho určitě ne. Tak jsem se zvedla a šla. Na zahradě byl jen osvětlený bazén, jinak žádné světlo a když jsem tam došla, tak mi někdo zakryl oči a pak mě otočil. Byl to zase Mark. "Mohl bys už mě nechat na pokoji??" spustila jsem na něj, ale on se jen ušklíbl. Pak si mě přitáhl za pas a políbil. "Ježiši, proč už mě nenecháš na pokoji, nech mě v klidu žít." řekla jsem, když sem ho odstrčila a slzy měla na krajíčku. Hrozně smrděl alkoholem. "A proč už konečně nepochopíš, že tě chci??" zeptal se a znovu si mě přitáhl. Tentokrát mě držel mnohen pevněji. Mlátila jsem do něj, ale nepustil, pak ho ale někdo ode mě odtrhl, chytl mě za ruku a vedl pryč. Když jsem si otřela slzy, tak jsem zjistila, že je to Joe. Rychle mě vedl z domu k jeho autu. "Sakra co sis myslela?? Že na něj zamrkáš a on tě nechá??" spustil na mě. "Co?? Neječ na mě." "Víš jak jsme se o tebe báli??" "Kdo my?? Doufám, že si to neřekl bráchovi." "Ne ale volal mi Nick, že si najednou zmizela a že mám přiject." řekl a otevřel mi dveře od auta. "Jasně ať se laskavě nestará. Tady nikoho neznám a on mě hned na začátku nechal samotnou." řekla jsem a znovu si otřela oči. "My na něj nebudem čekat??" zeptala jsem se, když Joe nastartoval a jeli jsme domu. "Ne, přijede sám." řekl a vytáhl mobil. "No čau, mám jí a jedeme k nim." řekl stručně a zavěsil.
"Ví o tom brácha??" zeptala jsem se po chvíli cesty. "Ne ale myslim, že by měl." řekl už klidněji Joe. "Prosim tě neřikej mu to, on je v těhle věcech hrozně výbušněj a mohl by mu něco udělat." "Myslim že by si to zasloužil." řekl a zastavil u nás před barákem. "Dáš si něco??" zeptala jsem se, když jsme vešli. "Colu prosim." řekl a sedl si v obýváku. Vzala jsem teda dvě coli a šla za ním. Pak někdo zazvonil, tak jsem šla otevřít. Za dveřma stál Nick a hned jak mě uviděl, tak mě objal. Bezeslova jsme odešli do obýváku. "Sakra víš jak sem se o tebe bál??" začal hned na mě řvát. "Počkej ty sis vůbec všiml, že jsem tam byla??" "Hele nemluv takhle se mnou." "Ne ty tak nemluv se mnou." křikla jsem na něj. "Myslíš, že jsem o tobě nevěděl?? Třeba když si tancovala s kámoškou, se spolužákem, pak s nim odešla někam pryč?? Už jak si poprví zmizela, tak jsem se o tebe bál a chtěl tě jít hledat, ale po chvilce si naštvaně přišla a pak si zmizela a ani ta tvoje kámoška o tobě nevěděla." "Jo, takže si sledoval každej můj krok. Děkuju ti za soukromí." "Cože?? Měl jsem o tebe jen strach." "Jasně. Nepotřebuju aby ses o mě staral nejsem malá." "Ale chováš se tak." "Vůbec mě neznáš, tak se nestarej." "Znám tě líp, než se znáš sama. Jseš pořád stejná, když se hádáš, tak krčíš obočí a dělá ti to vrásky na čele. Nemáš ráda, když s tebou ostatní jednají jak s malou a když se bojíš, tak couváš. Když jsi nervózní, tak si mneš znamínko na ruce, ikdyž ho nemáš ráda, protože se ti nelíbí." řekl a já na něj jen mlčky koukala. "Takhle bych mohl pokračovat dál. Pořád si myslíš, že tě neznám??" zeptal se mě s úšklebkem. Teď, když nad tím přemýšlím, tak má ve všem pravdu. "Vím, že jsem tě tam nechal samotnou mezi cizíma a je mi to líto." řekl a skopil hlavu. "Ale já ti nic nevyčítám, chápu že sis našel nový kámoše, je s nima sranda, tak proč se zahazovat s minulostí." "S jakou minulostí?? Ty si minulost, přítomnost i budoucnost, nebo si snad nepamatuješ co jsme si jako malý slíbili??" "No bylo toho hodně. Naše lopatka, budeme jí uctívat a pak jsme jí rozbili?? Nebo takovej hrad si jednou postavíme a budem tam spolu bydlet a pak ten hrádek z písku David s Joem rozšlapali?? Jo, to byli sliby navěčnost." "Ne já myslel, ten poslední, než jste odjeli, tak sme si slíbili nejlepší kámoši navždycky." "Jo, jenže to už asi neplatí." řekla jsem smutně a sedla si na gauč vedla Joea, který nás celou dobu mlčky pozoroval. "A proč by to neplatilo??" "Nicku byli jsme malí. Lidi přicházejí a odcházejí už nic neni jako bylo." "Víš co byl jsem nadšenej, když jsem se dozvěděl, že jste se vrátili, řikal jsem si jo Katie moje nejlepší kámoška se zase vrátila, ale jak to vypadá, tak moje nejlepší kámoška už nemá zájem." "Ty víš, že to tak neni." "Doufal jsem, ale teď už si nejsem jistej. Sice tě znám, ale nevyznám se v tobě." řekl sklesle a sedl si do křesla vedle. "To ani já ne." složila jsem hlavu do dlaní a pár slz mi sjelo po tváři. "Já, já už vůbec nevim, co mám dělat. Myslela jsem, že mám kamarády, ale od tý doby, co jsme sem přijeli, tak mi skoro nenapsali a kluk, kterýho miluju, tak nenapsal ani jednou, teda spíš jsem ho milovala." "Prcku neplač, to bude dobrý." objal mě Joe. "Já se s váma nechci hádat." fňukla jsem a koukla na Joea. "My s tebou taky ne." usmál se Nick. "A taky nesnášíš, když má někdo jinej pravdu." řekl ještě s úšklebkem. "Sakra vidíš mi do hlavy nebo co??" zasmála jsem se a chytla se za hlavu. "Jsem doma. Počkat tady je nějakej mejdan a mě ste nepozvali??" přišel domu brácha a všichni se mu začali smát.
"Tak fajn máte ustláno a Joe s brachou ještě někam zmizeli." řekla jsem, když jsem klukům rozestlala, protože dneska u nás budou spát. Nick seděl u mě na posteli a asi psal SMSku. "Tak fajn." usmál se a odložil mobil. "A nechceš si ještě povídat." "Jasně." řekla jsem a skočila na postel vedle něj. "Oh ta jizva je fakt velká." zhodnotil Nick mojí jizvu na koleni. "Jo myslela jsem, že máma kluky zabije." usmála jsem se, když jsem si vzpomněla, jak se mi to stalo. Když jsme byli malí, tak jsme si hráli na zahradě, David si vzal za krk mě a Kev Nicka, pak ještě z Joem začali běhat po zahradě, ale David uklouzl po míči a spadli jsme. "Jo, když jsme s tebou jeli do nemocnice, tak mi Kev nakecal, že ti tu nohu budou muset uříznout a mně to bylo hrozně líto." "Ty si hodnej." zasmála jsem se a objala ho. Nick si mě k sobě víc přimáčl a já nasála jeho vůni, tak nádherně voněl. "Hrozně si mi chyběla." šeptl. "Ty mě taky." fňukla jsem. "Ale snad bys neplakala." usmál se a otřel mi slzu. "Když, konečně mám zase pocit, že sem patřím." "Ty si sem patřila vždycky." usmál se na mě. Po zbytek noci jsme si povídali a vzpomínali. Nakonec jsme oba usnuli u mě na posteli.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dirfy Jonas>XoXo♥ Dirfy Jonas>XoXo♥ | 19. dubna 2010 v 14:07 | Reagovat

chtěla bych aby byla s Nickem :P :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama