It is not like before.... 12. Smile ♥

26. dubna 2010 v 16:19 | ♥ Kashenka ♥ |  It´s not like before
Takže  je tu dlouho očekáváný dílek Krásný počtení a pište komentáře

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

"Nicku??" "Hm." broukl jen, když otevíral balkónové dveře. Já jen ležela na posteli, tupě se usmívala a sledovala ho. "Proč to děláš??" "Co??" zasmál se a sedl si vedle mě. "Proč se o mě staráš??" "Proč?? Ty si trdlo viď. Proč se na to ptáš??"

"Jen mě to zajímá, můžeš být dole a bavit se s ostatními a místo toho tu si semnou a otvíráš mi okno." "Ale mně to nevadí." zasmál se, sedla jsem si abych mu viděla do očí. "Ale proč??" "Má tě rád a nechci aby se ti něco stalo." "A co by se mi mělo stát??" "No třeba by se ti mohla zamotat hlava a vypadla bys z okna." "Jasně." zasmála jsem se a vyskočila na nohy. Moje opilecká nálada se začala projevovat a já začala tancovat po pokoji a přitom zpívat. Točila jsem se po pokoji, házela hlavou a když jsem se zastavila a koukla směrem na Nicka, tak se mi zatočila hlava a já spadla na zadek. Hned jsem se začala děsně smát. "Prcku je ti něco??" přiskočil ke mně Nick. "Neeee." smála jsem se a posadila se. Nick se tvářil vystrašeně, ale když viděl, že se směju a nic mi neni tak se jen pousmál. "Ty si vážně blázen." stoupl si a natáhl ke mně ruce, aby mi pomohl na nohy. "Aaaa hop." zasmála jsem se a chytla se Nickových rukou, ale Nick trhl trochu víc, až jsem do něj vrazila. Stáli jsme pár centimetrů od sebe, hleděli si do očí a mlčeli. Pak jsem se neudržela, chytla ho kolem krku a začala líbat. Nick chvilku nechápal co se vůbec děje, ale pak si mě přitáhl za pas a přidal se. "Katie ne." zamumlal uprostřed líbání a odtáhl se, ale já si ho znovu přitáhla. "N-ne Katie si opilá." řekl a jemně mě od sebe odstrčil. "Nejsem." řekla jsem vážně, ale pak jsem se začala děsně smát. "No tak možná trošišišičku." "Jasně." broukl Nick a pak odešel, tak jsem si lehla a během minuty usnula.
Ráno jsem se probudila s děsnou kocovinou. Hlava mi třeštila a můj žaludek dával najevo, že se mu včerejší popíjení nelíbilo, tak jsem se rozhodla, že do školy nepůjdu. Zabalila jsem se do županu a vydala se dolu. Když jsem se přiblížila ke kuchyni, tak jsem ucítila vůni smažené slaniny a vajíček. "Ahoj ségra." zamával mi brácha vařečkou, když jsem vešla. Stál u plotny a u stolu seděl Joe s Nickem a jedli míchaná vajíčka se slaninou. "Uvařil sem ti snídani." řekl brácha hrdě a strčil mi pod nos talíř. Jen jsem ucítila smrad spálených vajíček a oleje a zvedl se mi žaludek. Jen jsem se chytla za pusu a běžela na záchod. "Tobě je blbě??" zeptal se mě brácha ve dveřích, když jsem si zrovna vyplachovala pusu. Joe mu nakukoval přes rameno. "Myslíš??" zeptala jsem se jedovatě, sepla si vlasy do drdolu a vyšla z koupelny. Sedla jsem si v obýváku na gauč a zapla televizi. "A to jako nejdeš do školy??" zeptal se zase, když za mnou přišel. "Neni mi dobře." "Tak si neměla pít." "Nech mě být." hned jsem se zvedla a odešla zpátky do pokoje. Lehla jsem si na postel a pořádně se zachumlala do peřiny.
Chvilku jsem tam ležela, pak někdo zaťukal a dveře se otevřeli. "Už je ti líp??" zeptal se Joe a sedl si ke mně na postel. "Hm trochu." broukla jsem a otočila se na něj. Joe si sundal boty, pak si hodil mikinu přes křeslo a lehl si ke mně pod peřinu. "Máš to tu zahřátý." zasmál se a já na něj jen nevěřícně koukala. "Co David mi řekl, že na tebe mám dát pozor a v křesle se blbě leží." vysvětlil mi a já se začala smát. "Hele ale máš na sobě džíny." "Chceš abych si je sundal??" zeptal se překvapeně. Zase to pochopil blbě. "Ježiši na co hned nemyslíš. Já to myslela tak, že je máš určitě špinavý a lezeš mi v nich do postele." zasmála jsem se. "Jsou čistý." bránil se. "Kecáš." "Tobě bych nikdy nelhal." "Jasně a kdo utrhl mýmu měďovi ruku??" zeptala jsem se, když jsem si vzpomněla, jak mi jako malé s bráchou roztrhali medvídka a pak to nepřiznali. "Fajn byl jsem to já, ale to byla válečná kořist. Musel jsem to udělat." řekl a já se začala smát. Leželi jsme, vzpomínali a smáli se. Bylo vtipný poslouchat Joeovo vyprávění o všech lumpárnách co prováděli s bráchou a Kevinem. "Hele lidi.... CO TO TEDY JE??" zařval brácha, když mi vtrhl do pokoje a viděl, jak se s Joem smějeme v posteli. "To radši nechtěj vědět." řekla jsem a s Joem jsme se začali smát. "To potřebuje dohled dospělího." "A tím jako myslíš sebe??" zeptala jsem se se smíchem a brácha jen s vážnou tváří přikývl. Pak si lehl vedle mě z druhý strany a kecali jsme všichni tři. "Nick už odešel??" zeptala jsem se jen tak mimochodem. Celou dobu mě skvěle ignoroval. "Ne řekl jsem, že se na vás jdu podívat no a dívání se protáhlo." "No a nepůjdeme za nim??" zeptal se Joe a už stáli s bráchou na nohách. "Já nikam neci." "Tak nasedat prcku." řekl Joe a otočil se zády k posteli. Když jsem byla malá, tak mě pořád nosili na zádech. Jen jsem na posteli vstala a skočila mu na záda. "Já vím, už to neni to co to bývalo." zasmála jsem se, když Joe uprostřed schodů zafuněl. "No trochu si přibrala, ale pořád si lehká." "Jasně a zachvíli se zlomíš v pase. Pusť mě už." "Ne." "Josephe." zasmála jsem se, když se Joe rozběhl a doběhl se mnou na zádech až do obýváku. Pak mě hodil na gauč a svalil se vedle mě. Jen jsem viděla jeho zmožený výraz a zase se začala smát. "Ježiši ještě že musim do práce, ty se zase budeš celej den smát." řekl brácha, když přišel za náma do obýváku a za nim šel Nick. "No co, tak mám dobrou nálada." "No jo, jenže ty když máš dobrou náladu, tak je s tebou k nevydržení. No nic budu muset jít." "Brácha chceš říct tajemství??" zeptala jsem se ho, když spál mezi dveřma. "Máš naruby triko." zašeptala jsem a zase se začala smát. "Ty si vážně praštěná." pousmál se brácha a triko si převlíkl. "Počkat a to tu bude celej den sama??" zeptala jsem se už vážně, když mi došlo, že kluci tu asi taky nezůstanou. "No já mám sraz s kámošema, ale Nick nic nemá, tak tu může být s tebou." řekl Joe a Nick se zatvářil otráveně. "Ne tak to je dobrý, on už určitě taky něco má." řekla jsem jistě. "Jo mám a vlastně už musim jít, tak čau kluci." zvedl se z gauče. "A??" zeptal se ho Joe. "A co??" řekl nechápavě Nick. "A ahoj Katie snad ne." "Jo jasně, no čau." mávl a rychle zmizel.
"Víš co, tak já tu s tebou zůstanu." usmál se na mě Joe, když odešel i brácha. "Ale to nemusíš, jestli už máš něco domluvenýho." "No to sice jo, ale kvůli tobě to zrušim." "Tak děkuju." "Ale pod jednou podmínkou." usmál se. "Povídej." "Odpoledne zajdeme k nám na oběd." "Fajn." usmála jsem se.
Celej den jsme se nasmáli u televize, pouštěli filmy a dělali kraviny. Kolem poledne přijela mamka a řekla, že s námi půjde k Jonasům na oběd. Nakonec jsme s Joem stejně jeli sami, protože mamka čekala na Jacka a že prý pak za námi přijedou.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anďa Anďa | Web | 26. dubna 2010 v 17:30 | Reagovat

božííí dílek, moc se těším na pokráčko, snad si to s nickem mezi sebou vyřeší

2 Doms Doms | Web | 26. dubna 2010 v 18:55 | Reagovat

blbec Nick :D rychle další :D

3 L.u.L.u. L.u.L.u. | 26. dubna 2010 v 20:59 | Reagovat

přesně..:D pako takový

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama